Super adapťák
Dnes jsme měli v plánu vyrazit na adaptační pobyt v přírodě. Ráno jsme stále sledovali oblohu a nerozhodně jsme postávali před školou, protože se nás od našeho rozhodnutí snažily zastrašit jak černé mraky, tak i občasný deštík. Naše chuť vyrazit za dobrodružstvím nakonec zvítězila nad nepřízní počasí, a my jsme se vydali k autobusu. Byl moc pěkný a skoro prázdný. Chovali jsme se slušně a cesta do Hrabyně rychle utekla.
Část cesty k rehabilitačnímu středisku neměla chodník, tak jsme využili získané znalosti a dovednosti z minulého týdne, kdy jsme probírali dopravní výchovu. Pak už jsme šli až do Nových Sedlic lesem. Cesta byla dlouhá, namáhavá a náročná, ale také zajímavá, poučná a příjemná. Poznávali jsme při ní své kamarády, učitele, krásy přírody, okolí domova, ale všímali jsme si i maličkostí. Sbírali jsme houby, poznávali rostliny, živočichy, učili se chodit podle turistických značek. Vyfotili jsme se u potůčku, rybníku, posedu, altánu i ukazatele směru.
Sice jsme přišli domů unaveni, ale plni dojmů a nových znalostí a zážitků. Jsme šikovné a zdatné děti. Zvládli jsme 10 km. Ani jednou nám nezapršelo a nakonec nás ke škole přivedlo sluníčko.
Děkujeme za milou společnost panu družináři Lukáši Vlčkovi. Byl moc fajn.