Mraky se rozplynuly, sluníčko vysvitlo a celá škola se mohla vypravit na každoroční podzimní výlet do hor.

Šli jsme z Ovčárny přes Velký kotel do Karlova. Musím své děti moc pochválit. Po celou dobu nic nenamítaly, šlapaly „přes hory a doly“a přitom si stíhaly všímat krás a zajímavostí kolem sebe. Každou chvilku mě upozorňovaly na své nové „objevy“.

Přestože cesta byla dlouhá a místy prý „vojensky náročná“, vůbec si nestěžovaly.  Velkou zásluhu na tom jistě mají žáci 8. třídy, kteří si nad prvňáčky dobrovolně vzali patronát. Bez mých rad si děti očíslovali, rozebrali a o své svěřence se pak pečlivě starali jako kvočny o kuřátka.

Patří jim můj velký obdiv a obrovský dík nejmladších spolužáků. Lenka Adamčíková, Bára Topinková, Barča Miechová, Lucka Exnerová, Klára Muchová, Danka Heczková, Monika Kinnertová a Ondra Bednařík už budou pro letošní prvňáčky napořád velkými kamarády, kteří budou mít jejich důvěru a respekt.

Na konci asi desetikilometrové túry, při které se určitě občas ozvala únava nebo bolest nožiček, žáčci u autobusu prohlásili, že by to šli ještě jednou. Nevěřila jsem vlastním uším a očím. Byli plni elánu! Obdivovala jsem je. Myslela jsem si, že budou v autobuse pospávat, ale kdepak. Chtěli zpívat. Už umíme školní hymnu! Tak: „Vivat, sláva, naší škole, štítinská je nejlepší…“

„Ahoj“ na další skvělé akci, třeba na Halloweenu. Zuzana Ŕimáková