Online výuka – 3 týdny poté …
První informace o uzavření škol přišla v úterý 10. března a mluvilo se o 14 dnech. Což byl docela „dohledný“ termín a představa dvou týdnů mimo pravidelnou školní docházku se dala celkem lehce zvládnout. Nyní, po necelých třech týdnech, už víme, že dříve než koncem května se do školy nevrátíme. Mluvíme tak o minimálně 10 týdnech mimo školu. A ukazuje se, že naše rozhodnutí nečekat a okamžitě využít všeho, co již naše škola používala, bylo (snad) správné.
Na konci článku i reakce rodičů.
Naše škola se o využívání technologií ve výuce snaží dlouhodobě. Wifi připojení v celé budově školy a dostupné žákům i mimo výuku je samozřejmostí. Díky tomu se nám dařilo ukazovat žákům, že do jejich mobilu se dá instalovat i něco jiného, než hry a Instagram. Jednou z takových aplikací, která se na jejich mobilech začala objevovat, byla i aplikace Google Učebna. A jak dobré rozhodnutí to bylo, jsme naplno ocenili právě nyní. Každý žák naší školy má zřízený účet v rámci školní GSuite služby a pracovat se s ním učí zejména v hodinách informatiky. A že ho opravdu využívají, se naplno projevilo hned ve středu 11. března. Jak? Službu Google Učebna dosud využívalo jen několik kolegů, ale vlastně každý žák se s ní nějakým způsobem setkal. Někdo v matematice, někdo v češtině, někdo v zeměpise – podle toho, který z kolegů ji měl jako podporu své běžné výuky. Když jsme ve středu svolali všechny ostatní kolegy a na rychlém školení, jak Učebnu Google využít a založit, do několika minut po založení se v jejich kurzech začaly objevovat potvrzené pozvánky žáků. Naplno se projevilo kouzlo notifikací a sociálních sítí. První den, kdy nebyli žáci ve škole, jsme pro všechny měli řešení. Stačilo už jen pár mailů a telefonů, pár změn zapomenutých hesel, rychlé vyrobení návodů pro žáky i učitele a výuka běží dál. Jeden den po uzavření škol.
A v čem je hlavní výhoda tohoto řešení? Hlavně v tom, že žák vidí všechny své předměty na jednom místě. Dostává zde materiály pro výuku, pokyny k práci, zadání úkolů, může zde komunikovat s učitelem, s ostatními žáky, vidí všechny své opravené práce a jejich hodnocení. Takto vypadá typická obrazovka jednoho žáka. Poctivého, všechny úkoly má splněny :-).
Hlavně ale má celý svůj rozvrh na jedné obrazovce. Stačí kliknout třeba na matematiku, a hned vidí co už bylo probráno, jaké úkoly ho čekají, atp.
Ve fyzice je to podobné, jednoduché a jasné pokyny, určitě nic, co by každá žák nezvládl sám.
A ještě poslední ukázka, třeba čeština.
A pokud žáka zajímá celkový přehled za týden, stačí kliknout na kalendář, kde má přehledně vypsány všechny informace.
Všechno tohle by se ale nedalo zvládnout, kdybychom se jako škola zavádění technologií bránili. Nikdo asi nečekal takto extrémní situaci, kdy doslova ze dne na den přejdeme do režimu distančního vzdělávání. Učíme se všichni – učitelé musí zadávat a hodnotit práci tak, aby ji žák pochopil i bez dodatečného vysvětlování. Žáci se musí přinutit pracovat systematicky, vyhradit si čas na práci, nemohou se okamžitě zeptat na to, co jim není jasné. Prvotní „nával“ zadávaných úkolů je již určitě za námi a všichni jsme si uvědomili, že musíme z učiva vybrat to opravdu to podstatné. Že je důležitější žáka nasměrovat k samotné podstatě učení jako procesu, ne pouze k jeho obsahu. A právě v tom nám mají technologie pomáhat. Učení se rozprostřelo do celého dne, pracujeme průběžně, ne podle zvonění. Učíme se, kdy nám to nejvíce vyhovuje. Nejen žáci. I učitelé. Sledujeme webináře, studujeme návody na webu a snažíme se žákům jejich samostudium co nejvíce ulehčit. Nakonec ani nástroje jako je Socrative, Kahoot, Quizlet, Google formuláře a spousta dalších není našim žákům neznámá. Už to není o pouhém testu a výsledné známce. Už je to o učení …
A co nejvíce potěší? Když dostanete do mailu následující dopis
Vážený pane řediteli,
